Soutěžily ve čtyřech věkových kategoriích: mateřské školy, první až třetí třídy, čtvrté až šesté a sedmé až deváté ročníky základních škol. Každý zpěvák musel povinně přednést jednu lidovou píseň a pro druhou mohl sáhnout do jakéhokoli hudebního žánru.
„S výjimkou mateřských škol, vítězové všech kategorií postupují do semifinálového Děčínského skřivánka,“ potvrdila Pavlína Paušová ze spolupořádajícího Domu dětí a mládeže v Duchcově. „Pozorujeme, že rok od roku je o soutěž větší zájem. Nejsilněji zastoupené jsou čtvrté až šesté třídy,“ konstatovala ředitelka domu kultury Marika Drašarová.

Jednou z přihlížejících učitelek, které fandily svým „želízkům v ohni,“ byla i Eliška Chaloupková. Oba její rodiče jsou profesionální hudebníci a ona i bratr nedávno absolvovali teplickou konzervatoř. Eliška vede pěvecký sbor na ZŠ Jaroslava Pešaty v Duchcově. Tamní děti připravila do soutěže učitelka Hana Štolová.

„Řekla bych, že děti znají lidové písničky, pokud je slyší doma. Samozřejmě tvoří lidovky i součást repertoáru sboru, ale vybíráme veselé a rytmické, jinak by to byla nuda pro děti i pro dospělé,“ přiznává Chaloupková.

O jejích slovech, že současné děti nejraději poslouchají hip hop a skupiny, které už nic neříkají ani dvacetiletým „starcům,“ nás přesvědčila Veronika Poulová ze Základní školy v Oseku. Vybrala si rytmickou a na frázování náročnou píseň „Strč prst skrz krk,“ kterou zná ze školy. Doma prý ale nejraději poslouchá hip hop. „A z lidovek máme nejraději Cesta má přede mnou nebo Babičku Mary,“ prohlásila její kamarádka Simona Stehnová.
Ať už děti vyznávají moderní rytmy, tančí na Rn´B a za původní „lidovky“ pokládají trampské odrhovačky či zlidovělé písně Wericha a Ježka, pro jejich další život je důležité, že si umí zazpívat. Ty ve sboru Pešatovy školy dokonce už brzy začnou za doprovodu skutečného živého orchestru. Eliška Chaloupková navázala spolupráci se svou matkou Hanou, která učí na Základní umělecké škole v Dubí a založila zde dívčí miniband.