V případě „důležitějších“ svědků mohou jít  výdaje při dopravě k jednomu výslechu k soudnímu jednání  až do stovek tisíc korun. A když pak svědek před soudcem výpovídat odmítne a putuje opět tolik kilometrů zpět za mříže, jde o vyhozené peníze oknem.

To vše se ale může změnit a stát by mohl ušetřit. Za vším stojí videokonference, kterou teď bude testovat teplický soud. Musí se prověřit, zda tato komunikace, která teoreticky splňuje legislativu a respektuje právní předpisy, bude fungovat v praxi, jak má.

A laicky řečeno půjde právě o obdobu Skypu nebo ICQ, či jiného virtuálního komunikačního prostředku, upraveného pro potřeby soudu.
O co tedy půjde? To Deníku osvětlil Roman Dobeš, předseda teplického soudu:

„Prakticky půjde o komunikaci třeba se svědkem, který nebude přítomný přímo v jednací místnosti. Půjde o virtuální přenos zvuku a obrazu.“

Co to přinese soudu?
Videokonference má být nástrojem pro urychlení a usnadnění soudních řízení. Může to být dobrý nástroj pro výslech zastrašovaných svědků, nebo pro komunikaci se znalci či se to může využít při tlumočení. Trestní řád umožňuje videokonferenci od začátku letošního roku.

To ano. V tomto případě ale legislativa šla rychleji než praxe…
Je třeba vše řádně odzkoušet. Teplice nejsou jediné, kde se to má zkoušet. Mají to také například v Plzni a Praze. Máme tu jedno zařízení pro komunikaci, další je instalováno v sousední vazební věznici. Obnáší to obrazovku a k tomu potřební technické zařízení, včetně kamer.

V jaké fázi je tedy testování na teplickém soudu?
Dolaďuje se technická stránka. Obecně to obnáší celou sérii testů. Musí se vzájemně propojit technika a procesní předpisy. ⋌(pem)