Kapitán lodi Martin Švec na mě mával z mola, kde měl Caravellu ukotvenou. „Vítej. Loď je dědy. Musíme se k ní chovat slušně. Není to žádná mladice. Brzy jí bude třicet!“ upozornil.

Nastoupení nebylo úplně jednoduché. Z mola na loď to není jako z chodníku do auta. Musíte balancovat a pořádně koukat kam a jak šlapete. Vzhledem k tomu, že plachetnice je dlouhá 5,2 metrů, tak na ní není místa na zbyt. „Pro dva je ideální, ale plavili jsme se už i ve čtyřech,“ řekl kapitán Švec a dodal: „Sem si sedni. Dávej si pozor na ráhno. To se bude točit podle větru. Když dojde k jeho pohybu, tak se přikrč. Dostat ráhnem do hlavy bolí.“
Ráhno, plachta a stěžeň je to co vás upoutá na první pohled a to i přesto, že jde o malou plachetničku. „Stěžeň je u plachetnice dlouhý vertikální stožár, na kterém jsou zavěšeny ráhna a plachty, je tedy nejdůležitější součástí takeláže. Větší lodě mají za sebou několik stěžňů, které mají různou velikost a umístění. Stěžeň je zapuštěn do paluby lodi a přenáší sílu větru k pohonu lodi,“ vysvětlil mi kapitán.

Píšťanské jezero je uměle vytvořené

Žernosecké jezero nebo také Píšťanské jezero je uměle vytvořené jezero o rozloze asi 90 ha, které se nalézá mezi obcemi Velké Žernoseky, Píšťany a Žalhostice v okresu Litoměřice na pravém břehu řeky Labe prakticky pod vrchem Radobýl. Na protějším levém břehu Labe se nachází město Lovosice. Tato vodní plocha vznikla v 50. a 60. letech 20. století zatopením (průsakem říční vody) bývalé pískovny (resp. lomu na štěrkopísek). Zdejší písek byl použit pro výstavbu velkých vodních děl na Vltavě, zejména Slapské přehrady a Orlické přehrady. Zdroj: wikipedie

Od mola jsme si pomohli zapnutím přídavného motoru, což není v 21. století žádná ostuda. Spoléhat se pouze na vítr by v našich zeměpisných šířkách taky mohlo znamenat nikam nedojet. Jezero má přibližně tvar pětiúhelníku a má průměr přes 1 km. Nachází se na něm tři malé ostrovy a dva výraznější výběžky pevniny směrem do jezera. Poblíž jednoho z nich jsme vypnuli motor, zvedli plachtu a jeli. Vítr jsme museli tzv. chytat.

„Je mírný a dost se tady točí, ale fouká. Předchozí dva dny jsem jezdil jenom na motor,“ řekl kapitán a podíval se na Radobýl jako by mu bezvětří vyčítal. Na jezeře jsme udělali několik koleček. Manipulaci ráhnem (zdvíhání, spouštění, natáčení) jsem prováděl otěžemi. Nejjednodušší bylo držet kormidlo tedy směr. Naopak nejtěžší bylo kotvení u mola. Podařilo se nám až napodruhé. S vyjížďkou jsem byl maximálně spokojený. Voda se nám nepostavila a ještě jsem se opálil.