Krajský soud začal opět projednávat komunální volby v Bílině. Nařídil mu to Ústavní soud poté, co loni na podzim ústecký tribunál zamítl stížnost Pavla Musila ze sdružení Nezávislí v Bílině – HNHRM, který poukazoval na možné zmanipulování hlasování. Podle něj si v Bílině někdo z jeho protivníků ve volbách kupoval hlasy a protizákonně zacházel s hlasovacími lístky.

„Na předložené stížnosti z loňského roku trvám. Jsem přesvědčený, že výsledky voleb v Bílině byly někým ovlivněné. Obdobně jako v roce 2014,“ řekl v pondělí Pavel Musil v obnoveném líčení. Soud takové nařčení už na podzim vyvrátil. Zástupce sdružení Nezávislí v Bílině – HNHRM se ale proti tomuto rozhodnutí odvolal s tím, že v dokazovacím procesu soud neprojednal všechny jím předložené důkazy. Odvolací ústavní senát mu v tom dal za pravdu a celý případ vrátil zpět do Ústí k opětovnému projednání. To má v květnu na programu několik dnů hlavních líčení.

Soudkyně Markéta Lehká hned na úvod pondělního jednání sdělila, že celé projednání a dokazování bílinského případu povede od začátku. V rámci nového řízení by měl soud vyslechnout až dvě desítky svědků, kteří mají vnést jasno do osočování ohledně kupčení. Rozsudek nejspíše hned tak nepadne. V pondělí krajský senát stihl vyslechnout pouze tři svědky.

Do dřevěného půlkruhu se postavil například Rudolf M., který kandidoval za Bílinské sociální demokraty a jehož někteří lidé označili za jednoho z těch, kteří měli uplácet voliče. Na dotaz, zda ho někdo nabádal, jak má volit, či zda někoho nutil jít k volbám a určoval mu zaškrtávání konkrétního jména, odpověděl, že nic takového se nedělo.

„O žádném kupčení, ke kterému mělo údajně docházet, jsem neslyšel a nikoho jsem neviděl. Byl jsem po celou dobu doma,“ konstatoval.

Jako přes kopírovací papír odpovídaly v soudní síni i další dvě předvolané osoby z Bíliny.

Krajský soud by měl nově zohlednit všechny předložené důkazy, které Musil k soudu na podzim postupně předkládal a na které se při prvotním jednání nedostalo. „Jsou to například čestná prohlášení osob, které uvedly, že šly volit za úplatu. Máme videonahrávky, které to dokazují. Soud to ale původně nechtěl vzít vůbec v potaz,“ řekl Musil Deníku.

Krajský soud se na podzim loňského roku v projednávání stížnosti na volby částí Musilových důkazních návrhů podrobně nezabýval s odůvodněním od předsedkyně soudního senátu, že byly uplatněny až dodatečně, tedy po lhůtě pro zpochybnění voleb a nedlouho před rozhodnutím.

STIHLI BY TO

Nicméně ústavní soudci Musilovi vyhověli. Podle jejich rozhodnutí bylo porušeno právo na soudní ochranu, když tribunál v Ústí nezohlednil všechny podané důkazní návrhy. „Mohl tyto důkazy provést a stihl by rozhodnout v zákonné pořádkové dvacetidenní lhůtě,“ řekla novinářům v odůvodnění odvolání mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

K opakované stížnosti na volby se nově připojili zástupci bílinské KSČM. „Už v prvotním projednání jsme očekávali, že soud panu Musilovi vyhoví a že dojde ke zneplatnění voleb, což se ale nestalo. Nyní, po vyjádření Ústavního soudu, považujeme opakovanou stížnost za důvodnou a připojujeme se k ní,“ komentoval rozhodnutí bílinských komunistů jejich zástupce Aleš Tallowitz.

K opětovnému projednání celé stížnosti na volby v Bílině se účastníci řízení sejdou u krajského soudu několikrát. Další jednání včetně výslechu svědků a například také zhlédnutí videozáznamů z ulic, na kterých vypovídají lidé, jež měli dostat zaplaceno za konkrétní hlasy, je nařízeno na 21. května.