Na česko-německé odborné studii se podílel i Václav Beran. Návrat vyder hodnotí pozitivně. „Je to zvláště chráněný ohrožený druh a také veskrze sympatické zvíře,“ říká člen neziskovky ALKA Wildlife a vedoucí přírodovědného oddělení Muzea města Ústí nad Labem. Právě v něm teď vědci v nové výstavě přibližují jejich zjištění lidem.

Zdroj: DeníkByla u nás dříve vydra skutečně na pokraji vyhynutí, jak se tvrdí?
Ano, pronásledovali ji především rybáři. Zůstala jen v několika malých izolovaných oblastech: v jižních Čechách, na severu Moravy, na severu na Českolipsku. Postupně se ale do české krajiny vrací.

Severozápad kolonizovala naposledy. Tvrdíte, že sem vydry přišly přes Krušné hory z Německa. Proč se sem nerozšířily ty z jihu Čech?
Na této cestě by musely překonávat spoustu bariér – zemědělskou krajinu, úplně změněné toky, velkolomy…

Jak vydry dosídlily naše pohraničí?
Neprobíhalo to nějak skokově. Postupně si saské vydry každý rok rozšířily oblast, kde se pohybovaly, až se přiblížily k české hranici. A pak ji jednoho dne přešly.

Jak jste pro své zjištění sbírali důkazy?
Analyzovali jsme genetický materiál vyder z jihu Čech a Německa. A porovnávali ho s tím, který jsme našli u vyder u nás na severozápadě.

Jak jste se k DNA plachých vyder dostali?
Kompletní DNA lze dnes sestavit i z trusu zvířat až několik dní starého. Anebo z tkáňových vzorků uhynulých živočichů.

To zní skoro jako detektivka…
Najít čerstvý trus nebo sraženého jedince je skutečně detektivní práce v terénu.

Kolik vyder na severozápadě Čech má německý původ?
Na 90 procent z řádově desítek dospělých vyder, které ve zdejších povodích žijí.

Kde všude se pohybují?
Na Labi i v Bílině, také v Ústí. S oblibou loví v nově napuštěných jezerech, v Miladě a v Mostu. Cestu z jednoho toku do jiného si zkracují také Podkrušnohorským přivaděčem.

Jak rychle se vydry pohybují?
Nejsou z nejrychlejších, ale bývají vytrvalé. Když můžou, spíš plavou než ťapou. Samci loví v teritoriích až několik desítek kilometrů velkých, během noci urazí až 12 kilometrů.

Je dobře, že se vydrám v Česku znovu daří?
Pokud nejste rybář a zrovna vám nevyplenily rybník, tak ano. Je to zvláště chráněný ohrožený druh a také veskrze sympatické zvíře.

Jaký má jejich znovurozšíření dopad na širší ekosystém?
Myslím, že pozitivní. Chcete příklad? V Labi se v posledních letech dramaticky rozšířila nepůvodní ryba hlaváč černoústý. A vytlačuje původní druhy ryb. Ale právě vydrám naštěstí hlaváč zachutnal. Navíc vydra je původní součást našich vodních ekosystémů, takže sem patří a její návrat tak doplňuje kvůli člověku chybějící složku ekosystému. A tedy doplňuje rovnováhu systému. Ale rybáři to samozřejmě vidí jinak.

Ich bin ein vydra, aneb jak vydra přes hranice přišla
Dvojjazyčná výstava obsahuje 50 panelů s fotografiemi a s výsledky mezinárodního projektu. Ten zkoumal původ rozšíření vyder říčních na severozápadě Česka. Najdete tu i řadu dermoplastických preparátů, dalších předmětů vztahujících se k vydrám i akvária s živými rybami. Je tu také koutek pro děti, televize jim promítá všechny díly z večerníčku „Vydrísek“. Malá ochutnávka z výstavy je u zahradního bludiště na ústecké Větruši, kam se dá vyjet lanovkou z obchodního centra Forum. Výstava v ústeckém muzeu potrvá do 28. listopadu.