Kliknutím zvětšíteVětšina pamětníků si dnes vybaví hlavně dlouhé fronty před obchody s masem nebo ovocem. Ale ani spotřební zboží nebylo mnohdy k mání na první dobrou. Toho, co lidé chtěli, bylo málo, a tak regály v obchodech zaplňovalo zboží, o které nikdo nestál.
Výjimkou byly obchody s luxusními potravinami, které provozovala Jednota pod názvem ESO. Zde se nakupovalo zboží, které v běžných krámcích nebylo k dostání. Jednalo se například o kečup, uzeniny a cukrovinky. „ESO bylo vyloženě zaměřené na potraviny. Daly se tam koupit i malé pětilitrové pivní soudky s vlastní pípou. To byl tehdy hit,“ připomněl historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek. „Pamatuji si, že jsem tatínkovi koupil nepříliš chutné západoněmecké pivo v krásné plechovce,“ dodal Krsek.
Výhodou bylo, že se zde nakupovalo za koruny. Protože ale zboží pocházelo ze zahraničí nebo se jednalo o zboží určené pro export, ceny byly poměrně vysoké. Přesto se i před těmito obchody čekalo například v době vánočních svátků v dlouhých frontách.
Bez bonů ani ránu
Samostatnou kapitolou byly obchody s názvem Tuzex. Název sítě vznikl ze slov tuzemský export. Sortiment tvořilo zboží od potravin přes kosmetiku, oblečení, spotřební elektroniku až po osobní automobily. Tyto výrobky byly považovány za exkluzivní, neboť většina z nich byla dovezena ze západních zemí, část tvořilo tuzemské zboží určené na export.
Tuzexové zboží bylo možné koupit pouze za poukázky, kterým se říkalo bony. K nim se dostali pouze lidé, kteří pracovali na západě, nebo jim je poslali příbuzní. Pro většinu obyvatel byly tedy nedostupné. „Po návratu z dovolené z tehdejší Jugoslávie jsem zbylé dináry vyměnil v bance za bony. Za tyto bony jsem si koupil svou první kalkulačku. Přestože měla pouze základní funkce, hodně mi pomohla při práci,“ vyprávěl Milan z Ústí nad Labem. Bony se však daly získat nelegální cestou od veksláků, tedy překupníků. Přestože bylo tuzexové zboží poměrně drahé, byl o ně obrovský zájem. Na dračku šly hlavně rifle, kosmetika, kazeťáky, televize nebo digitální hodinky.
„Do Tuzexu jsem si jela koupit vysněnou paruku, kterou měla sousedka z přízemí. Když jsem viděla to množství zboží, na paruku jsem rázem zapomněla. Z Tuzexu jsem si odnesla hodiny, které vypadaly jako větrný mlýn. Samozřejmě nesmělo chybět takzvané fáčko, tedy deodorant značky Fa,“ pousmála se pamětnice Marie.
Rifle s výpraskem
Ústečan Jan zase zavzpomínal na své první rifle, které si zakoupil v teplickém Tuzexu. „Sice mě stály třetinu výplaty a mamka mě málem zabila, ale stály za to. Byly značky Levi's,“ pochlubil se.
Prodejny ESO byly v každém větším městě, ale Tuzex byl na Ústecku pouze v Teplicích a krátce v Děčíně. V 70. a 80. letech se začaly objevovat první obchodní domy. Mezi nejrozšířenější patřil PRIOR, který prodával vše od potravin až po oblečení. Ale nejznámějším obchodním domem byla pražská Kotva.
53
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
