Martin Ryba, který byl jedním s iniciátorů setkání, k tomu zahrál na flašinet. Následovala rumová vánice, která každoroční akt tradičně doprovází. Pro odpírače alkoholu a děti měli pořadatelé připraveny čokoládové rumové pralinky. „Sešli jsme se v omezením počtu, ale hold jsme Payerovi i tak zdárně vzdali,“ komentoval Ryba po setkání.

Teplice mají v lázeňské části Šanov místo, které odkazuje na jednoho z významných tamních obyvatelů města. Stojí zde pomník Julia Payera. Světoběžníka, významného polárníka, objevitele, kartografa a malíře, který se v roce 1841 narodil právě v jednom z domů v Šanově. Autorem busty Julia Payera je Jan Koblasa.

K oslavám 180. výročí narození teplického velikána se přidává i Regionální muzeum v Teplicích. Jako exponát měsíce vystavuje Payerův obraz Vlečení lodi (0,94 x 1,44 m) z roku 1898.

Kdo byl Julius Payer, to sepsala Bohuslava Chleborádová z muzea.

Pomník Julia Payera zdobí Šanovský park.Pomník Julia Payera zdobí Šanovský park.Zdroj: Deník / Traxler ZdeněkJulius Payer se narodil 2. září 1841 v domě U Jitřenky v Teplicích - Šanově – dnes je v domě hotel pojmenovaný Payer. Z vojáka, učitele, amatérského horolezce a zeměměřiče se J. Payer vypracoval na světoznámého kartografa, badatele a polárníka. Zúčastnil se tří výprav na daleký sever. V letech 1872-74 se podílel na vedení druhé rakousko – uherské expedice. Slavná výprava trvala 812 dnů. Bylo během nich objeveno neznámé souostroví, pojmenované „Zemí Františka Josefa“ a zmapované J. Payerem: „Při dalším postupu jsme táhli kolem malého ostrova, obklopeného vysoko natlačenými ledy. Nazval jsem jej Šanovským ostrovem, podle svého rodiště Šanova u Teplic v Čechách. Ostrůvek byl maličký, ale poměrně vysoký a jeho mohutné skály se vyznačovaly krásnou sloupovitou strukturou,“ jak uvedl ve svém deníku. Další z ostrovů nesl Payerovo jméno a jeden z mnoha zálivů byl zapsán jako Teplický.

Uměleckou životní kapitolu zahájil J. Payer roku 1876 knižním vydáním poznatků z polárních expedic, doplněných rytinami vlastních kreseb. Ve stejném roce byl povýšen do šlechtického stavu - jeho erb nesl nápis „Per aspera ad astra“ (Přes obtíže ke hvězdám) a začal studovat malířství nejprve v Salzburgu, poté ve Frankfurtu nad Mohanem a na Královské akademii výtvarného umění v Mnichově (1880-1882).

Malířské dílo J. Payera bylo ve své době vysoce ceněno, pozornost přitahovalo jeho výlučné zaměření na polární tématiku. Plátna plná krutého, ledového napětí, získala nejvyšší ocenění v Mnichově, Paříži, Berlíně i Chicagu. Vystavením Payerova obrazu „Záliv smrti“ zahajovala v roce 1886 činnost pražská galerie Ruch. Tento obraz je součástí cyklu, na němž začal J. Payer pracovat již v Mnichově a za který obdržel ocenění mnichovské galerie. Patří sem výjevy „Opuštění lodi“, „Smrt sira Johna Franklina“ i pozdější „Vlečení lodi“ - olejová studie zachycující zbylých 15 členů Franklinovy posádky v zoufalém odhodlání dovléci člun k volnému moři na cestu k záchraně.

J. Payer nebyl prvním malířem, v jehož díle se objevovaly polární výjevy. Byl však prvním s osobní zkušeností a jedním z mála umělců, kteří své dílo zasvětili jedinému tématu. Dokonalé zvládnutí techniky přesné realistické malby, spojení mnoha talentů, a v neposlední řadě renesanční rozsah znalostí a dovedností, z něj učinilo výjimečnou osobnost vědy i dějin umění.