Díky zatopení zbytkových jam lomů existuje v regionu už několik vodních nádrží, například Milada u Ústí, Barbora u Teplic či Benedikt a Matylda u Mostu. Fučík je tak další v řadě. „Odkaliště je provozováno jako vodní dílo podle manipulačního a provozního řádu. Nadbytečná voda se v souladu s platným povolením kontinuálně čerpá a vypouští do Ledvického potoka. Další ukládání do tohoto prostoru se už nepředpokládá a vystavené koridory mají provedenou biologickou rekultivaci. Tento provozní stav potrvá do příštího roku,“ vysvětlil ředitel elektrárny Ledvice Jiří Šinágl.

STUDIE JE HOTOVÁ

Společnost ČEZ, pod kterou spadá elektrárna včetně odkaliště, nechala zpracovat studii na vybudování 35hektarové vodní nádrže a navazující krajinářské rekultivace. „Dokument zohledňuje aktuální stav území z pohledu podzemních vod, vodních toků a povrchových vod, připravovaných staveb v okolí, konfigurace terénu a možností rekultivace v daném území,“ konstatoval mluvčí ČEZ Ota Schnepp.

Studie navazuje na zčásti zrekultivované plochy Severočeských dolů. Dokument už mají k dispozici dotčené obce, tedy Ledvice, Zabrušany a Duchcov, a na konci minulého roku proběhla jeho veřejná prezentace. „O záměru víme. Dříve se hovořilo o suché variantě rekultivace, ale nakonec vyhrála voda. Nemáme s tím problém,“ sdělil starosta Duchcova Zbyněk Šimbera. Kvůli plánovanému jezeru budou muset obce změnit územní plány a až pak mohou následovat stavební práce.

Vodní plocha by měla sloužit všem, tedy plavcům, rekreantům i rybářům. „Realizace by mohla v optimistickém případě proběhnout v polovině 20. let tohoto století,“ dodal ředitel Šinágl. Než vznikne jezero západně od Duchcova, mohou lidé pro své letní kratochvíle využívat zatopený důl Barbora u Teplic. Tamější vodní plocha má 55 hektarů a je vyhlášená svou čistou vodou. Hluboká je až 60 metrů a kromě plavání a vodního lyžování je vhodná i pro potápění.

„Okolí Barbory je pěkné. S manželem a dětmi tam jezdíme v létě docela často,“ svěřila se Eva Holanová z Teplic. V kurzu je mezi rekreanty i Milada u Ústí nad Labem. Jezero bylo vytvořené v těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice. Má rozlohu 252 hektarů, a je tedy jen o málo menší než Máchovo jezero. Pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015.