„Máme hotovou projektovou dokumentaci na demolici. Je domluveno s památkáři, že ta část, která je do ulice Casanovy, půjde celá k zemi, a tři zdi ze staré budovy, která jsou směrem do Havířské ulice, zůstanou. Nový dům bude ve stejném gardu, jako je ten současný, akorát bude o jedno patro nižší. Linie staveb bude ale zachována,“ řekl starosta Duchcova Zbyněk Šimbera.

Český dům byl vrácen v restituci v 90. letech minulého století šlechtickému rodu, který ho následně prodal rakouskému podnikateli. Město ho koupilo nedávno za zhruba 280 tisíc korun. „Bylo to za cenu pozemku. Budova má propadlé stropy a je staticky narušená,“ doplnil Šimbera. Právě nevábný vzhled domu, který je v těsném sousedství centrálního náměstí, trápil nejen radnici řadu let. „Procházet po chodníku u Českého domu je kvůli padající omítce nebezpečné. Lidé si na to stěžovali,“ dodal starosta.

Ze současné stavby zbudou podle plánu města jen tři zdi a klenby v přízemí. Kolik radnice za vybudování skoro celého nového Českého domu zaplatí, není ještě úplně jasné. Určitě ale půjde o miliony korun. „Cenu budeme znát, až bude vše naprojektováno a bude znám rozpočet. Chceme využít dotace,“ zmínil starosta Šimbera.

Město chce v nově získaných prostorách pořádat zasedání zastupitelů. Momentálně tamní představitelé jednají v duchcovském kulturním domě, což podle starosty není zrovna dvakrát praktické. „V sále, kde probíhají zastupitelstva, se konají i jiné akce, takže musíme vše pro účely našich jednáních připravit a následně sklidit. V nových prostorách bychom byli „doma“. Nic by se nemuselo stěhovat a uklízet. Studie počítá i se zázemím, jako je šatna a kuchyňka,“ vysvětlil Šimbera.

Expozice o hornictví

Profitovat z nového díla by mělo i duchcovské městské muzeum. Plánuje se, že by tam mohly být depozitáře a prostory pro potřeby této instituce. „Osobně bych tam nejraději v budoucnu viděl expozici věnovanou horní historii Duchcova a okolí,“ řekl historik duchcovského muzea Jiří Bureš.

Český dům má bohatou historii, která se datuje až na konec 19. století. Na začátku šlo ale o hotel Union, název Český dům získala stavba až později. Ke změně v názvosloví došlo ve chvíli, kdy podnikatel Franz von Beer prodal objekt do českých rukou starostovi místního Sokola Janu Vernerovi a jeho choti. „Od té doby byl hotel znám jako Český dům a stal se hlavním centrem českého spolkového života, který se postupně přesunul z bývalého hostince U Menclů. V domě bydlel i významný představitel místní anarchistické tradice, redaktor a revolucionář Hynek Holub, který zde provozoval svou krejčovskou dílnu,“ sdělil historik Bureš.

Mezi nejvýznamnější osobnosti, které Český dům navštívily, patřil T. G. Masaryk. Budoucí československý prezident zde 3. listopadu 1908 přednášel o významu boje za české školství. „V roce 1918 hrál Český dům opět významnou roli, a to při vzniku republiky, své sídlo zde měl Ústřední výbor menšinový,“ doplnil Jiří Bureš.