Nejhorší je, že se jich Ústí a vlastně celý Ústecký kraj jen tak nezbaví.

Proč? Ani po vypracování studie a stescích zdravotníků, policistů, či samotných občanů se nikdo nechystá zřídit záchytné stanice.
Tedy zvláštní lůžková oddělení, kde by se opilcům věnoval speciálně vyškolený a kvalifikovaný zdravotnický personál.
Potvrdila to Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí Ústeckého kraje. „Záchytné stanice jsou finančně neúnosné,“ vysvětlovala.

Nebyl zájem

Ta dále také uvedla, že o vytvoření takovýchto oddělení pro osoby akutně intoxikované alkoholem neměly zájem ani samotné nemocnice, přestože si na opilce několikrát stěžovaly v médiích.

Potvrzují to ostatně i nedávná slova Jiřího Vondry, mluvčího Krajské zdravotní, jež v Ústí provozuje Masarykovu nemocnici. „V průměru každý den přiveze záchranka na akutní příjem emergency jednoho opilce,“ řekl Vondra s tím, že se lékaři s opilými nesetkávají jen v noci, ale prakticky v kteroukoli denní dobu. Své zkušenosti s tím má i primářka emergency Jana Bednářová.
„Podnapilí blokují lůžko vedle akutních případů jako jdou lidé zranění při autonehodě, po infarktu, prostě vedle hodně nemocných lidí. Někdy nám třeba přivezou tři opilé, ti jsou špinaví, pozvracení, a to je velký problém, protože zaberou hodně času i personálu,“ popisovala před časem.

Strážník = taxikář


A ovšem také městští strážníci si s opilci užijí své. Ústecké městské policii totiž chybějící záchytky jednoznačně přidávají zbytečně práci. To je patrné i z vyjádření Pavla Bakuleho, ředitele městské policie v Ústí nad Labem. Opilec třeba komplikuje provoz na ulici a často se stane obětí kriminálního činu.
Strážník tudíž musí správně posoudit, zda je ještě podnapilý soběstačný. Pokud ano, doporučí mu jít domů. „V opačném případě musíme volat záchranku. Kdyby byla záchytka, tak je to bez problému.“ Občas se také stane, že člověka v opilosti strážníci odvezli domů. „Je to lepší než riskovat, že dotyčný upadne a ublíží si nebo v těch mrazech umrzne. Ovšem ne každý, koho najdeme v opilosti na ulici, je hned alkoholik,“ dodal.

Zpracovali analýzu

Ústecký kraj oslovil nemocnice poté, co si nechal zpracovat analýzu, jež měla alespoň naznačit, kudy by se při řešení tohoto problému měl ubírat. Jako jedno z možných řešení, kromě tedy pořízení drahých „záchytek“, analýza navrhla zřízení oddělených lůžek pro opilce ve stávajících zdravotnických zařízeních.

Když ovšem kraj požádal ohledně toho o stanovisko celkem 16 provozovatelů zdravotnických zařízení na svém území, téměř všichni odpovídali odmítavě. „Na žádost reagovalo 13 zařízení, z toho kladná odpověď přišla pouze z Nemocnice Žatec a Krušnohorské polikliniky Litvínov,“ řekla o tom dál mluvčí Hanáčková.

Z toho tedy podle Hanáčkové vyplynulo, že kdyby kraj financoval zřízení opileckých lůžek v těchto nemocnicích, byla by službou reálně pokryta pouze necelá polovina území, na němž žije přibližně jen třetina jeho obyvatel.

Což je nedostačující. Nehledě na to, že by opilce do těchto vybraných nemocnic zřejmě musela dopravit záchranná služba, což by prý bylo také neefektivní.

Ať to zaplatí opilci!

„Rada kraje tedy zkonstatovala, že vzhledem k této situaci na území Ústeckého kraje nelze provést organizační opatření pro zajištění péče o akutně intoxikované osoby,“ dodala s tím, že zdravotní péče o opilce bude i nadále poskytována nemocnicemi na území kraje. V současné době je péče o podnapilé osoby prováděna na lůžkách intenzivní péče, případně na chirurgických odděleních, a pokud se opilý pacient nechce prát také na interně.
Jak tento přístup hodnotí Ústečané? Jednoznačně. „Kdyby udělali dvě záchytky, jednu Bílině, druhou někde v Mostu a tam ty ožraly sváželi a pak jim tu péči pěkně naúčtovali a ještě je tahali po přestupkových komisích kvůli pokutě, tak by to ty čuňata nalitý přešlo,“ rozčílila se třeba Petra Dvořáková.