Do pouhých osmi let bude prý chorobou trpět skoro polovina české populace. Dnes se s ní léčí jen kolem milionu lidí. Alergie přitom může přerůst až v život ohrožující astmatické záchvaty.

„Přečtením lidského genetického kódu bylo skutečně zjištěno, že až šedesát procent veškeré populace nese genetickou vlohu pro vznik alergie. To znamená, že zatímco dnes trpí některým z klinických projevů alergie zhruba čtvrtina populace (podle některých odhadů je to až třetina), do budoucna může toto procento stoupnout na padesát procent,“ potvrzuje docent Jaromír Bystroň, přednosta Oddělení alergologie a klinické imunologie při Fakultní nemocnici v Olomouci.

Riziko alergií zvedá i skutečnost, že na lidi útočí spousta toxických látek – například smog nebo chemie v jídle. Situaci zhoršuje i stres a skutečnost, že část populace nadužívá léky, nebo naopak přechází infekce. „To všechno dohromady způsobuje, že má stále víc lidí narušené bariérové struktury – tedy kůži a sliznice. Těmi pak mnohem snáz pronikají látky, které probouzejí jejich geneticky dané alergické vlohy,“ popisuje lékař.

close Alergie info Zdroj: DENÍK zoom_in

Alergie přitom nemusí mít jen banální průběh. Některé druhy přerůstají až v život ohrožující záchvaty. „Jde například o alergickou rýmu, která postihuje horní cesty dýchací. Pokud ji lidé neřeší včas, alergický zánět postupně zasáhne průdušky. Přerůst může až v život ohrožující astmatické záchvaty,“ varuje Petr Panzner, přednosta Ústavu imunologie a alergologie při plzeňské fakultní nemocnici.

Rostou také výdaje pojišťoven. Třeba Všeobecné zdravotní pojišťovně nabobtnal účet za léčbu alergií v posledních šesti letech o 28 procent – na téměř 579 milionů korun.

A bude hůř. Cenu léčby totiž ještě vyšroubuje nová metoda – takzvaná alergenová imunoterapie. Při ní lékaři vpichují lidem do těla malé množství alergenu. „Je to podobné jako u očkování – snažíme se u lidí navodit toleranci k těmto látkám,“ vysvětluje Irena Krčmová z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Výsledky se podle ní projeví už po roce léčby. Pravidelný přísun medikamentů pak už nepotřebuje 40 procent pacientů, ale jen osm.