Miloslav Stingl se narodil 19. prosince 1930 do rodiny bílinského důlního technika Jana Isidora. Po boku sestry Hedviky ve městě pod Bořněm prožil prvních deset let života, pak se rodina přesunula za otcovou novou prací na západ republiky do Karlových Varů. V rodné Bílině se ukázal před 10 lety, když mu vedení města předalo u příležitosti jeho životního jubilea 80. narozenin titul čestného občana. Hovořil 17 jazyky. Jak na něj vzpomínají osobnosti a přátelé? To si přečtěte dále v článku. Třeba vzpomínky od knihovníků v Kostomlatech, nebo střípky od novináře Michala Dvořáka. 

Právě k významnému životnímu výročí 90 let se měl věhlasný autor populárně - naučné literatury do své rodné Bíliny opět podívat. „Vloni na podzim jsme domlouvali s jeho manažerem možnost návštěvy. Už jsme to ale nestihli zrealizovat,“ uvedla starostka Zuzana Schwarz Bařtipánová. Osobně ho nepotkala, ale jako osobnost bílinského rodáka dobře znala. „Jako vystudovaná geografka jsem jeho cesty a aktivity s nadšením sledovala. Četla jsem s velkou oblibou jeho články i knihy,“ podotkla.

Udělal s ním několik rozhovorů

Úmrtí Miloslava Stingla rozesmutnilo také teplického novináře Michala Dvořáka, který se slavným cestovatelem coby reportér magazínu Koktejl udělal několik rozhovorů. „Jeho znalosti a rozhled byly prostě ohromující. Vždyť prakticky celý život jezdil po světě, a to nikoli jako turista, ale jako badatel, který se zajímal o lidskou kulturu ve všech jejích podobách,“ vysvětluje Dvořák.

Právě to Miloslavu Stinglovi umožnilo podle Dvořáka nahlédnout samou podstatu člověčenství. „Říkal, že nade všemi národy je lidství, že člověk je z podstaty hodný a dobrý, že máme přímo v genech uloženu dobrotu, a nikoliv zlo. A to navzdory všem válkám. Bytostně pak nenáviděl rasismus,“ vzpomíná novinář.

Při svých nespočetných cestách se slavný etnolog dostal do situací, které se už dnes asi nikomu nepoštěstí. Třeba když mu domorodci nabízeli na noc své manželky a dcery nebo když mu Papuánci naservírovali lidské maso. „Dokonce prý věděl, ze kterého člověka bylo. V takových chvílích vždy odmítl jediným způsobem, který domorodce neurazil. Říkal, že mu to nedovoluje jeho náboženství. To respektovali. I když v případě sexu s manželkami prý domorodci tvrdili, že má dost hloupé náboženství,“ směje se Dvořák.

„Koho si vážím, tomu nepíšu, ale volám.“

Smutná zpráva o pondělním úmrtí zarmoutila také knihovnickou rodinu Bláhových z Kostomlat pod Milešovkou. Právě za nimi Miloslav Stingl rád zajížděl na přátelské návštěvy. „Kvůli útlumu kontaktů jsme s manželkou ale již delší dobu tušili, že se asi děje něco nepříjemného,“ komentoval Miroslav Bláha.

„Miloslav se u nás rád vracel do dětských let, kdy chodil na výlety v Českém středohoří. Proto jsme mu při jeho návštěvě jeden takový zorganizovali. Náš syn, který je revírníkem Lesů ČR, pro něj jednou připravil trasu zajímavými místy se zakončením na louce u černčické hájovny naproti Milešovce. Ještě si pamatujeme, jak při kávě z termosky a domácí buchtě prohlásil, že i když navštívil řadu zemí, je tady u nás stejně nejkrásněji. Místo u stolu při večeři v kocourovské hospůdce s výhledem do půvabného údolí potoka Modly, lemovaného hradními zříceninami, si u paní vedoucí zamluvil i na příští návštěvy,“ vzpomíná na věhlasného cestovatele a spisovatele kostomlatský knihovník.

V roce 2012 měl v Kostomlatech besedu. „I když mu tehdy zdraví zrovna nesloužilo, předstoupil před plný sál a vydržel půldruhé hodiny vyprávět o svých zážitcích. Nadšené obecenstvo se nahrnulo i na následující autogramiádu. Pamětní list s mnohými jeho knihami, který manželka vyrobila, používal pak ve zmenšeném provedení v dalších letech jako svůj podpisový list,“ vytahuje z dalších vzpomínek Bláha. Pro kostomlatskou knihovnu zprostředkoval dokonce i věnování od svého přítele Ericha Dänikena.

„Každý rok jsme se těšili na setkání na knižním veletrhu Svět knihy v Praze. Naposledy v roce 2017, při křtu jeho životopisné knihy, která je úctyhodným vydavatelským počinem zhodnocujícím jeho bohatý život. Tato kniha spolu s patnáctkou dalších, panem Stinglem podepsaných, bude čtenářům a příznivcům kostomlatské knihovny nadále připomínat tohoto vzácného člověka.

„Je smutné, co se teď stalo. Ani se mi nechce věřit, že už u nás doma před Vánocemi nezazvoní telefon a po zvednutí sluchátka se neozve: "Haničko, koho si vážím, tomu nepíšu, ale vždy volám", přiblížil Stinglovu danou lidskost jeho přítel Miloslav Bláha ze severočeských Kostomlat.

Miloslav Stingl patřil k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším českým spisovatelům. Za svůj velice plodný život vyprodukoval jedenačtyřicet knih, které byly publikovány všude po světě v neuvěřitelných 239 vydáních a celkovém nákladu 16 milionů 919 tisíc výtisků.
O úmrtí tatínka informoval v pondělí jeho syn Tomáš Stingl. Rozloučení se uskuteční s ohledem na restriktivní opatření v době koronaviru a na přání pozůstalých v užším rodinném kruhu.

Co o něm napsala Iveta Richterová, kronikářka města Bíliny:

JUDr. PhDr. Miloslav Stingl se narodil 19. prosince 1930 do rodiny důlního technika v Bílině. Během svého života strávil více než 20 let v zahraničí, kde jako samostatný etnograf a cestovatel konal rozsáhlé expedice. Během nich navštívil 151 zemí všech kontinentů, hlavním předmětem jeho zájmu pak byly domorodé kultury amerických Indiánů a Eskymáků, australských Aborigenů a také původní obyvatelé Tichomořských ostrovů.

Díky své vědecké činnosti byl přijat i do Société des Américanistes při UNESCO a rovněž do Société des Océanistes při UNESCO. Velkou pomoc u něho našli Indiáni oklahomského kmene Kikapú, kteří se během jeho pobytu ocitli v nebezpečí, že přijdou o kmenové pozemky. Miloslav Stingl proto využil svých kontaktů a jako znalec mezinárodního práva se za věc svých přátel rozhodně postavil.

Právo tak jeho zásluhou zvítězilo a Kikapové se mu za to později odvděčili tím, že ho zvolili náčelníkem. Stal se tak pravděpodobně jediným indiánským náčelníkem ve střední (a možná i celé) Evropě a podle svých slov si toho velice cenil. Miloslav Stingl se domluvil 17 jazyky, z nichž některé jsou velmi exotické, a mimo něj jimi hovoří jenom hrstka lidí.

Ze svých cest vytěžil náměty k mnoha (cca čtyřiceti) knihám cestopisného charakteru a natočil více než 510 hodin obrazového materiálu. Toho v bohaté míře využila např. německá veřejnoprávní televize, která z něho vybrala a natočila 33-dílný televizní seriál nazvaný „Kolem světa s Miloslavem Stinglem“. Pro Slovenskou televizi pak Miloslav Stingl připravil seriál o Indiánech, nazvaný „Předkové a potomci Vinetua". Česká televize o něm natočila jeden z dílů pořadu GEN – Galerie elity národa.

U příležitosti jeho 80. narozenin, které oslavil 19.12.2010, mu bylo v roce 2011 uděleno čestné občanství města Bíliny.