Při pokračování soudního líčení byl soudu předložen znalecký posudek z oboru psychologie na obviněnou. Soud bude dále zjišťovat, zda skutečně existovaly internetové stránky, které měly lákat zájemce do fiktivní výkupny zlata. Jasno by mělo být v únoru, kdy bude líčení pokračovat.

Dobré ceny lákaly

K podvodu mělo podle obžaloby dojít 7. září 2011. Běhunek s Kratochvílovou si měli v prázdné kanceláři ve výškové budově SHD v Mostě zřídit fiktivní výkupnu zlata a na internetových stránkách lákat zájemce na dobré ceny. Právě na ty slyšel jeden podnikatel a po telefonu se domluvil na obchodu s jakýmsi panem Soukupem.

Když však podnikatel do Mostu přijel, údajný Soukup se z jednání vymluvil a odkázal na kancelář v SHD, kde se prý obchod uskuteční i bez jeho přítomnosti.

V kanceláři výkupny přivítala byznysmena mladá žena, podle obžaloby Kratochvílová, která od muže převzala dvě kilové cihly a odešla s tím, že jde ověřit jejich pravost. Když se po delší době nevracela, muž pojal podezření a chtěl z místnosti odejít. Jenže dveře byly zamčené. Když je vyrazil, nenašel už ani sekretářku, ani své zlato. Soukupův telefon byl už hluchý.

Kratochvílová měla s cihlami sjet do přízemí a předat je Běhunkovi.

Podle obžaloby si na pana Soukupa hrál právě obviněný Běhunek. Poškozený ho u soudu identifikoval podle hlasu. „Jsem si stoprocentně jist, jak tady poslouchám hlas obžalovaného, že je to on," řekl.

Jeho mladou pomocnici podvedený podnikatel poznal už při policejní rekognici.

Obžalovaný svou vinu popírá, v budově SHD prý vůbec nebyl. V inkriminovaný den měl obědvat v restauraci U Krokodýla a pak objíždět různé obchody. Před tribunálem to dosvědčila jeho kamarádka, která měla ten den trávit s ním.

Kamery obešli

Běhunek též upozornil na to, že jsou v budově SHD kamery, a pokud by tam tedy byl, musel by být na nějaké zachycen. Podle policisty, který u soudu vypovídal, to ale není pravda. „Při vyšetřovacím pokusu bylo zjištěno, že z budovy se dát vejít tak, aby kamera člověka nezaznamenala," řekl.

Vinu popírá i obžalovaná Kratochvílová, která při výslechu na policii tvrdila, že v době činu byla doma společně s dalšími několika lidmi. Zároveň však uvedla, že ji Běhunek skutečně o pomoc při podvodu se zlatem požádal. Měla si prý v kanceláři zahrát na sekretářku, která si od podnikatele zlato vezme a odnese ho. Za tuto službu jí slíbil polovinu z kořisti. Nakonec se prý ale k podvodu přemluvit nenechala a Běhunek si na zlatonosný kšeft našel údajně někoho jiného. U soudu obžalovaná Kratochvílová v podstatě nedokázala říct, jestli v budově SHD v inkriminovaný čas byla či nikoliv. Obžalovaným v případě uznání viny hrozí za podvod až osmileté vězení.

Pomáhala matka?

Zlaté cihly policie nikdy nenašla. Jelikož Běhunek stojí před soudem i za jiné majetkové trestné činy, z nichž se lup také nikdy nenašel, čelí obžalobě i jeho matka. Tu soud viní z trestného činu legalizace, tedy praní špinavých peněz. Žena v důchodu totiž vlastnila dva byty, auto, koupila pozemek a staví na něm dům. Obžaloba tedy tvrdí, že peníze na stavbu domu pocházejí právě z trestné činnosti Oldřicha Běhunka, že se však hájí, že si je ušetřila nebo jí je darovala její dcera, která žije v zahraničí. Také v tomto případě hledá soud pravdu. (pn)