Letos je situace na Teplicku mnohem klidnější. Podle informací z Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem byly od začátku roku na Teplicku zaznamenány 3 případy nakažených žloutenkou typu A. Informace je z poloviny září 2008.

Hrozba žloutenky hýbe republikou, hlavně tedy Středočeským krajem. Na severu, konkrétně na Teplicku je vše v pořádku. Aby se nákaza nešířila, bylo nutné udělat preventivní opatření. Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem rozeslala školním zařízením dopisy, ve kterých ředitel stanice Josef Trmal popisuje příznaky a nebezpečí žloutenky a nabádá k opatřením.

Na základní škole praktické v Bílině zavedli zpřísněná opatření. To vše už jen kvůli tomu, že právě zde byly vloni zaznamenány dva případy žloutenky. Mnoho dětí, které tuto školu navštěvují, pochází ze sociálně slabších rodin. Právě u těchto dětí se vloni žloutenka objevila. Je proto nutné poctivě dodržovat základní hygienická pravidla. „Informovali jsme děti o tom, jak správně udržovat hygienu a denně provádíme dezinfekci všech dotykových ploch,“ vysvětlila Iveta Krzáková, ředitelka školy.

NĚCO O ŽLOUTENCE:


Tisková informace

Žloutenka v České republice láme rekordy,
nakazit se ale můžeme i jinde v Evropě.
Praha - Hygienici České republiky stále hlásí nárůst počtu nemocných žloutenkou typu A, a to především v Praze a ve středních Čechách. Nové případy nakažených se objevily i v dalších krajích. Celkový počet nakažených žloutenkou od počátku roku přesáhl už hranici šesti set. Onemocnět žloutenkou však nemusíme jen doma, s infekcí se můžeme setkat i při cestování, a to nejen do vzdálených exotických destinací, ale i při cestách po evropských turistických centrech.
Profesor Hans-Dieter Nothdurft z Institutu tropické medicíny v Mnichově uvádí: „Spousta turistů podceňuje rizika právě v blízkých turistických destinacích. Vysoký výskyt žloutenky typu A v posledních letech prokazuje, že lidé se mohou tímto nebezpečným virem nakazit jak v severní a východní Evropě, tak ve Středomoří. Tři sta padesát turistů z devíti zemí Evropy se ve stejný moment nakazilo žloutenkou typu A v jednom čtyřhvězdičkovém egyptském hotelu. Většina z nich tím byla zaskočena, protože nepředpokládala, že by bylo možné se v takovém hotelu nakazit.“
Původce nemoci není vidět, nakazit se může opravdu každý, kdekoli a kdykoli, neboť si nikdy nemůžete být jisti, kde se s infekcí setkáte.
Letošní celoevropský výzkum prokázal, že většina turistů, kteří navštívili destinace ve střední a východní Evropě a oblast Středozemí ležící již mimo Evropu, si neuvědomovala nebezpečí onemocnění žloutenkou, a tak se proti ní nijak nechránila. Mezi nejnavštěvovanější místa se dle výzkumu řadí Egypt, Řecko, Itálie, Česká republika, Polsko, Španělsko, Tunisko a Turecko. Mnoho turistů si ale neuvědomuje, že právě tyto země patří mezi místa se středním či vysokým rizikem nákazy žloutenkou typu A či B, a neúmyslně tak vystavuje sebe a své rodiny nebezpečí nákazy. Turisté často ani nevědí, jak se žloutenka typu A a B přenáší, ani jaká jsou nezbytná preventivní opatření.
Výzkum zahrnující více než 8 000 respondentů ze šesti zemí Evropy přinesl následující zjištění:
• 29 % dotazovaných cestovalo v roce 2007 do míst s vysokým nebo středním rizikem nákazy žloutenkou typu A a B
• 45 % cestujících do těchto destinací nebylo proti žloutence očkováno
• 85 % turistů, kteří nebyli očkováni proti žloutence typu A a B, si nebylo rizika nákazy vědomo
• 87 % turistů, kteří nebyli očkováni proti žloutence typu A a B, plánuje v letošním roce znovu vycestovat do míst s vysokým nebo středním rizikem nákazy.
„Ze své praxe mohu potvrdit, že velký počet turistů stále podceňuje riziko onemocnění žloutenkou. Často se jedná o turisty, kteří cestují na rodinnou dovolenou do tradičních prázdninových evropských i dalších destinací, kde tak nevědomky vystavují riziku onemocnění jak sebe, tak i své děti,“ uvedla MUDr. Hana Šmejkalová, vedoucí protiepidemického odboru z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Nejúčinnější ochranou je očkování
Nakazit se žloutenkou během dovolené je opravdu snadné. Nejúčinnější a nejjistější ochranou proti ní je prevence v podobě očkování. Jednoduchým řešením je kombinovaná vakcína Twinrix účinná proti oběma typům žloutenky, A i B. Základní očkovací schéma u kombinované vakcíny Twinrix proti žloutenkám typu A a B se skládá ze tří dávek podaných ve schématu 0., 1. a 6. měsíc. U dospělých je očkování možné podat i ve zkráceném očkovacích schématu během 21 dnů. Vakcína obsahuje účinné látky, které zajistí dlouhodobou ochranu, a proto se v současné době proti žloutence A a B nepřeočkovává.
Nechat se naočkovat může každý u svého praktického lékaře nebo v očkovacích centrech. Přehled očkovacích center a řadu dalších informací o žloutenkách je možné nalézt na www.zloutenky.cz.
***
Žloutenka typu A
Je nejběžnější formou epidemické žloutenky na celém světě, ročně se nově nakazí až 1,5 milionu lidí. Většina lidí se plně zotaví do dvou měsíců, avšak s rostoucím věkem je infekce nebezpečnější a může mít vážnější průběh. K přenosu nákazy žloutenkou typu A může dojít v důsledku konzumace nedostatečně uvařeného jídla, syrových mořských plodů či pití kontaminované vody. U onemocnění tímto typem žloutenky je nutná hospitalizace, opakované odběry krve a dlouhodobá rekonvalescence s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit.
Žloutenka typu B
Přenáší se krevní transfuzí, pohlavním stykem, kontaminovanými jehlami, injekčními stříkačkami a také použitím stejného zubního kartáčku. Je světově nejrozšířenější a nejzávažnější infekční chorobou, která odhadem postihuje dvě miliardy lidí. U části nemocných může onemocnění přejít do chronicity a pacienti se tak s nákazou mohou potýkat léta.