Společenské dopady sametové revoluce s sebou přinesly také přejmenování ulic a náměstí v lázeňském městě. „Z dnešní mládeže už málokdo ví, jak se před rokem 1989 jmenovaly některé ulice ve městě,“ říká bývalý primátor Teplic Jaroslav Kubera. „Dodnes mladí občas slyší o Lenince, ale už nevědí, kde vlastně Leninova třída byla,“ dodává.

Z jedné z hlavních tepen v Teplicích vedoucích z centra do Trnovan, kudy chodily prvomájové průvody, se po revoluci stala Masarykova ulice.

Porevoluční změny názvů míst v Teplicích postihly také náměstí u tehdejšího Prioru. Dříve Marxovo či po nějaký čas rovněž Stalinovo náměstí získalo nový a k případným budoucím politickým změnám neutrální název náměstí Svobody.

Diskuze se dodnes vedou v případě nejznámější centrální plochy ve městě, v normalizační době pojmenované jako náměstí Zdeňka Nejedlého. Při návratu k původnímu názvu podle prezidenta Beneše se vedení města rozhodlo pro oficiální novotvar Benešovo náměstí oproti historicky podloženému názvu náměstí Edvarda Beneše.

Historický vývoj názvů ulic v Teplicích se stal námětem nejedné diplomové práce pro studenty. Jednu takovou před lety sestavila Lenka Kolbabová. „Hodně mě to bavilo. Získala jsem tím spoustu znalostí o historii našeho města,“ komentovala v době, kdy její badatelskou práci využilo vedení radnice při vytváření nových názvů ulic.

Pátrání po původu názvů ulic vynáší na svět také některé zajímavosti. V Trnovanech je například zažitá ulice U Červeného kostela. To je ale místopisně špatně, neboť pro tento prostor dominantní církevní stavba se tak vůbec nejmenuje. Je to kostel Nejsvětějšího srdce Páně, „červený“ se mu říká kvůli zabarvení fasády.

Listopadový převrat změnil i další místa na mapě Teplic. Dnes už bychom marně v plánku ulic hledali tu, která nesla název podle maršála Koněva. Dnes je z ní Štúrova ulice. Podobně zmizela ze světa Marxova ulice, kterou dnes Tepličané znají jako Skupovu.

V současné době je v Teplicích 344 ulic. Další vznikají s rozrůstající se zástavbou. K těm nejmladším například patří trojice komunikací v části Prosetického svahu situovaného pod čtvrtí Valy.

Názvy pro ně radnice vybrala v kontextu okolního názvosloví podle různých panovníků a vlastníků města: Jakoubkova podle Jakoubka z Vřesovic, který Teplice vlastnil v roce 1437, dále Albrechtova podle vlastníka města Teplice v roce 1506 Albrechta z Kolovrat a Zikmundova podle vlastníka města Teplice v roce 1523 Zikmunda ze Smiřic.