Pokud by nešel dohromady lithný průmysl s životem v bezprostřední blízkosti závodu, Geomet nevylučuje možnost výkupu rodinných domů. „Nebudeme strkat hlavu do písku a jsme připraveni věc řešit,“ řekl šéf Geometu Martin Pohlodek. Případný přímý dopad by měl mít závod podle těžařů na nejbližších zhruba 17 domů, výkup by se tedy teoreticky mohl týkat celé osady Dukla. Už obydlené prostory a také rozvojové oblasti v Újezdečku by měly být od dopadů závodu odstíněny.

S areálem Dukla začal Geomet počítat až v letech 2020-21, když místo pro závod hledal už od roku 2015. Přesto nakonec obstála tato lokalita mezi 21 zvažovanými místy. Mezi nimi byly třeba katastry Chabařovic, Hrbovic, ale i povrchové doly Vršany a ČSA či hlubinný důl Kohinoor v Mariánských Radčicích. Ve všech nejvíce sledovaných parametrech nakonec uspěla jen Dukla.

O chystané těžbě a zpracování lithia jednali dnes na krajském úřadu.
Lithium v zorném poli. Těžbu i zpracování řešili s kritiky na krajském úřadu

Vyplývá to z podrobné tabulky v interním dokumentu ČEZu, který má redakce k dispozici, a kde jsou uvedeny klady a zápory jednotlivých míst pro umístění závodu. Aspekty, které se sledovaly, byly především dostatečná plocha, stabilita území, možnost odstínění obydlených území i vzdálenost od lázní. Ale i technická proveditelnost a ekologičnost dopravy. „Neexistuje jiná varianta, která by byla vhodnější pro zpracovatelský závod, než je průmyslová zóna Dukla,“ shrnul dnes mnohaletý proces výběru Pohlodek.

Zástupci ČEZu, Geometu a marketingové agentury IBRS se sešli s novináři kvůli lithiu.Zástupci ČEZu, Geometu a marketingové agentury IBRS se sešli s novináři kvůli lithiu.Zdroj: Deník/Jaroslav BalvínNa středečním setkání zástupců ČEZu a Geometu s novináři v Ústí byli také zástupci marketingové agentury International Business and Research Services (IBRS). Tato agentura mezi 700 lidmi z Ústeckého kraje zkoumala, jak se staví k plánované těžbě a zpracování lithia v regionu. „Mírně převažuje názor, že může být prospěšná,“ shrnul výzkum jednatel IBRS Miloš Rybáček s tím, že šlo o postoj 52 procent respondentů a nejvíc to platí pro okres Teplice (61 procent), kde agentura oslovila 114 lidí.

Podle velké části respondentů těžba a zpracování lithia regionu přinese pracovní příležitosti a peníze na rozvoj. „Obecně se dá říct, že lidé, kteří mají o projektu více informací, ho také více podporují,“ dodal Rybáček. 

Budou kompenzace, slibují těžaři

Z výzkumu vyplynulo také to, že v souvislosti s těžbou a zpracováním lithia se lidé z kraje nejvíc obávají dopadu na životní prostředí a krajinu. Tyto obavy ale těžaři tlumí. „Projekt bude před zahájením realizace procházet podrobnými schvalovacími procesy, které zaručí, že bude splňovat nejpřísnější ekologické požadavky,“ ujistil Pohlodek s tím, že stejně přísné budou i banky, které mají projekt financovat.

Výnos z těžby a zpracování lithia má přitom pomoct nejen ČEZu, Geometu a státu. Podle těžařů a energetiků neostrouhá ani Ústecký kraj, dotčené obce ani lidé z nich. Mají mít prospěch z daně z vydobytého nerostu, která se navíc má v blízké době navyšovat. Výhodnější má být i daň z nemovitosti v místě, když má být možné uplatnit rozdílný koeficient na rodinný dům v průmyslové zóně. Pokud nakonec k těžbě a zpracování lithia v regionu dojde, pro kraj a dotčené obce hodlá Skupina ČEZ podle jejích dnešních vyjádření vyčlenit značné finanční prostředky.

Elektrické koloběžky - Ilustrační foto
Na koloběžce uháněl šedesátkou. Zastavili ho v Proboštově, neměl řidičák

Podobně jako to i nad rámec zákona dělá nyní v případě obcí dotčených těžbou uhlí. „Tato tradice zůstane určitě zachována“ uvedl David Grünbaum z Geometu. O tom, jak si stávající spolupráci s těžaři a energetiky cení obce u Dolu Bílina, jsme psali nedávno v samostatném článku.

Tohle vás také zaujme:
Geolog: Cínovec je prošpikovaný starými rumpálovými šachtami jako ementál

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín