„V důsledku válečných rekvizic a poválečných přesunů zachovaných zvonů byla věž kostela obohacena o jednu cennou památku a tou je z neznáme lokality procházející pozdně gotický zvon ulitý Jiljím Kovářem roku 1496,“ řekl Vít Honys z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
Zbylé dva zvony zavěšené ve věži pocházejí od chomutovské dílny Heroldů z dvacátých let 20. století.
„Usilujeme o to, aby byl zvon z roku 1496 prohlášen za kulturní památku,“ řekl Vladimír Bittersmann za Římskokatolickou farnost Jeníkov.

Existence kostela sv. Petra a Pavla v Jeníkově, který po většinu času býval tzv. inkorporovanou farností nedalekého cisterciáckého kláštera v Oseku, je doložena již do roku 1352.

Kostel se po několik staletí vyvíjel, měnil a dostavoval.
V letech 1648–50 působil jako duchovní správce v Jeníkově budoucí významný osecký opat Vavřinec Scipio, který pozdvihl skomírající osecký klášter z letitého úpadku.

Kostel v Jeníkově proslul i jako místo zázračných uzdravení.
O jeho věhlasu svědčí uzdravení až v Drážďanech usazeného Norberta Richtera roku 1760.

Poslední případ zázračného vyslyšení je uveden k roku 1762, kdy zápasy knihy zázraků (dosahují souhrnného počtu 764 vyslyšených osob nepočítaje v to několik díkůvzdání bez udání důvodů) končí. (kos)