Před více než deseti lety, přesněji v roce 2008, byla pražská zoo první na světě, kdo odchoval želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se zároveň podílel na odhalení záhady toho, co určuje pohlaví tohoto živočišného druhu.

Dlouho se předpokládalo, že pohlaví mláďat je určeno chromozomálně. „Před dvěma lety se však kolega Velenský stal spoluautorem práce, která po desetiletích zmatků prokázala, že vše je jinak,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. 

Klíčem je správná teplota

„Tyto želvy pohlavní chromozomy nemají a pohlaví tedy musí být určeno teplotou při inkubaci. Tohoto poznatku nyní Petr Velenský se svým týmem využil k tomu, aby snížením teploty v líhni o 1,5 °C dosáhl líhnutí samečků, které potřebuje pro další chov. Je to opravdu fascinující spojení chovatelských dovedností s vědeckým myšlením,“ doplnil ředitel Bobek.

Zdroj: Youtube

A hotová alchymie je i samotné líhnutí tohoto druhu. „Inkubace vajec této želvy předpokládá nastartování vývoje zárodků takzvanou diapauzou, tedy zpomalením životních pochodů organismu. U nás to řešíme umístěním vajec na měsíc až dva do vinotéky do teploty 14 °C,“ popsal postup Petr Velenský. 

„Teprve po opětovném nasazení do teplé líhně se vejce začnou vyvíjet. Tím je způsobeno velké časové rozpětí mezi snesením vajec a líhnutím mláďat – u nás 108 až 194 dní. Nynější mláďata se vylíhla za 132 dní od snesení vajec, samotný vývoj v závěrečné teplé fázi trval 75 dní,“ dodal kurátor.

Želva Smithova je malý býložravý druh želvy ze severní Indie a Nepálu. Jedná se o vysloveně vodní želvu, která vylézá na kameny nebo kmeny jen během slunění. Je velice plachá a při sebemenší známce nebezpečí hbitě sklouzne do vody. V zoologických zahradách se tato želva vyskytuje poměrně vzácně.  V Evropě je k vidění pouze ve třech institucích, v České republice jen v Zoo Praha.